Využij akci 2+1 na ořechová másla 🌰Na produkt

Umělá sladidla - škodlivost a nežádoucí účinky

Ladislava Dokoupilová, Ing., 25. 03. 2024
Umělá sladidla - škodlivost a nežádoucí účinky

WHO (Světová zdravotnická organizace) zařadila v roce 2023 aspartam na seznam potenciálních karcinogenů. Toto kontroverzní téma se díky tomuto kroku stalo opět velmi aktuálním a podnítilo další debaty o škodlivosti umělých sladidel, kolem kterých se objevují i po desítkách let jejich používání opodstatněné otázky, týkají se jejich bezpečnosti.1

Ke konzumaci umělých sladidel saháme většinou v okamžiku, kdy se snažíme omezit příjem cukru, ale zároveň se nechceme vzdát sladké chuti. Často vybíráme light, sugar free, či diet verzi výrobku, které jsou ve většině případů plné těchto chemických sloučenin.

V následujícím článku najdete shrnutí současných poznatků oumělých sladidlech a jejich případné škodlivosti. Souvisí s tím i odpovědi na tyto otázky:

  • Co jsou umělá sladidla a na jakém principu fungují?
  • Jak probíhá jejich výroba?
  • Jaká umělá sladidla se používají nejčastěji a pro jaké využití?
  • Jaká jsou ale rizika jejich dlouhodobého užívání?

Umělá sladidla a nežádoucí účinky.

Co jsou umělá sladidla a jak fungují?

Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené náhrady cukru. Jelikož neobsahují téměř žádné kalorie, bývají hojně využívána v potravinářském průmyslu. Tomu jde především o snižování ceny, ale hlavně také o redukci počtu kalorií. Jejich sladivost je oproti cukru v mnohých případech vyšší v řádech stovek i tisíců.

To, že neobsahují žádné kalorie znamená,že nemají ani žádnou výživovou hodnotu a z tohoto hlediska není žádný důvod k jejich konzumaci.

Princip jejich funkce spočívá v tom, že se molekuly umělých sladidel navážou na receptory na jazyku, a jelikož jsou podobně stavěné jako molekuly sacharidů, zapadnou do stejného receptoru, a my cítíme sladkost.

Jelikož mají umělá sladidla výrazněji vyšší sladivost než běžný cukr, může dojít k nadměrné stimulaci chuťových receptorů, což může ovlivňovat naše vnímání chuti jídla (tzn. omezujeme tak vnímání přirozených chutí). Proto nám postupem času může připadat např. zelenina či vejce méně chutná a my budeme podvědomě vyhledávat uměle ochucené potraviny/nápoje na úkor vysoce výživných přirozených potravin.

Umělá sladidla a jejich negativní účinky.

Jak se umělá sladidla vyrábí?

Jak již slovo „umělá“ v nadpisu napovídá, sladidla jsou vyráběna chemickými procesy v laboratořích. Např. sukralóza se vyrábí chlorováním sacharózy, kdy po dlouhém syntetickém procesu vznikne v této sloučenině superodolná kovalentní vazba, která se nachází v minerálech či horninách. Naše tělo nemá enzymatickou výbavu na rozložení této vazby, protože v přirozené potravě máme mezi atomy vazbu vodíkovou.

Aspartam je zase chemicky metylester dipeptidu, tj. sloučenina tvořená dvěma aminokyselinami (v tomto případě kyselina L-asparagová a L-fenylalanin). Za vysoce kyselých či zásaditých podmínek dochází právě k hydrolýze aspartamu. Nejprve se uvolní metanol a následně se štěpí peptid. Právě vznik metanolu je obavou některých lékařů, pokud jde o zdravotní nezávadnost aspartamu.

Acesulfam K je vyráběn methylací oxathiazinu uhelnatého, následně krystalizací a mísením s draselným hydroxidem.

Jak lze z těchto příkladů vidět, za každým sladidlem je složitý chemický proces jeho výroby.

Umělá sladidla a jejich škodlivost.

Jaká umělá sladidla se používají nejčastěji a pro jaké využití?

V názvu každého umělého sladidla, které si zde popíšeme, bude použita i jeho zkratka Exxx, pod kterou se může skrývat ve složení, které musí být ze zákona uvedeno na obalu potraviny. Toto označení uděluje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

  • ASPARTAM (E951) - jak jsme si popsali výše, aspartam je chemická sloučenina skládající se z aminokyselin fenylalaninu a kyseliny asparagové, která je 200 x sladší než cukr. V našich tělech je po požití metabolizován jako bílkovina, kdy při této metabolizaci vzniká malé množství toxického metanolu. Dalším z jeho metabolitů je fenylalanin, který je nevhodný pro osoby trpící fenylketonurií, kdy tělo neumí tuto aminokyselinu odbourat. Není vhodný pro pečení, jelikož při záhřevu se rozpadá na základní složky a ztrácí svoji sladivost. Proto ho ve většině produktů najdete spolu s acesulfamem K, se kterých se velmi často kombinuje. Je často používán do žvýkaček, coly light či topingových sirupů. Jak jsme psali již v úvodu, WHO ho zařadila na seznam potenciálních karcinogenů. Aspartam v potravinách začíná nahrazovat nová látka NEOTAM (E961), kterou mohou konzumovat i osoby trpící fenylketonurií.
  • ACESULFAM K (E950) – tato chemická sloučenina se vyznačuje hořkou chutí, proto bývá acesulfam K kombinován s jinými umělými sladidly, často právě s aspartamem. K v názvu znamená draslík, který se používá při jeho chemické syntéze. Toto sladidlo najdeme často v cole, bonbonech, ale třeba také ve stále více opěvovaných proteinových pudincích a jogurtech.
  • SUKRALÓZA(E955) – je sladidlo, které se prodává pod názvem SPLENDA. U osob, které nekonzumují umělá sladidla pravidelně, může sukralóza zvýšit hladinu krevního cukru a hladinu inzulínu až o 20 %.2 Často se vyskytuje ve sladkostech, v pekařských produktech, zero kapkách, či zero sirupech.
  • SACHARIN (E954) je nejznámější sladidlo pro diabetiky. Jako acesulfam K, i sacharin je nahořklý a opět se často kombinuje s jinými typy sladidel. Jedná se o nejvíce toxikologicky prozkoumanou látku, která se používala již za války.
  • CYKLAMÁT SODNÝ (E952) – toto sladidlo je pouze asi 40 x sladší než cukr, což znamená, že se často používá ve větším množství, aby se dosáhlo jeho účinku. K jeho výrobě se používá cyklohexamin, který se využívá i jako přípravek proti hmyzu a korozi, či při výrobě plastů. Tato látka je dokonce zakázána i v USA, v ČR je však povolena.

Využití těchto sladidel staví hlavně na snížení energetické hodnoty potravin, při výrobě potravin pro diabetiky, či kvůli prevenci tvorby zubního kazu – tady ovšem pozor, i když je v nápojích použito umělé sladidlo, kazy mohou způsobit organické kyseliny, které jsou v nápojích přítomny! 

Vhodnou alternativou výše zmíněných umělých sladidel jsou přírodní sladidla na bázi STEVIOL-GLYKOSIDŮ (E960), které se získávají fyzikálně-chemickým procesem z rostliny Stevie. Způsob výroby je ošetřen nařízením EU č. 231/2012.3 Je 200 x sladší než cukr, nepřispívá ke tvorbě zubního kazu a je vhodné pro diabetiky i pro osoby trpící fenylketonurií. Velká přednost tohoto sladidla je, že se vyrábí pouze z přírodních zdrojů, které nejsou nijak chemicky upraveny.

Umělá sladidla a mikrobiom.

Jaká jsou rizika dlouhodobého užívání?

Jako jedno z největších rizik dlouhodobé konzumace bych považovala to, že neexistují jednoznačně vypovídající studie o těchto sladidlech. Studie bývají provedeny na zvířatech ve velmi nadměrných dávkách – pro představu se jedná o ekvivalent vypití asi 2 000 plechovek coly light za den.

Další velké riziko vidím v působení sladidel na střevní mikrobiom. Moc studií na toto téma není, nicméně když si uvědomíme, že sladidla se v tenkém střevě, kde se vstřebává většina živin, nevstřebávají, ale procházejí ve víceméně nezměněné formě až do střeva tlustého, tak právě tam mohou působit na střevní mikrobiom.

V potaz bychom také měli brát to, že i po xx letech tvrzení o bezpečnosti, byl aspartam nedávno zařazen do potenciálních karcinogenů WHO. Někteří jedinci mohou také vykazovat při nadměrné konzumaci aspartamu bolesti hlavy či deprese.

Sukralóza může zase ve vyšších dávkách (např. pokud si dáme do kaše zero kapky, dosladíme ještě navíc zero sirupem a k tomu si dáme dva litry ochucené vody) způsobovat problémy s trávením.

Také si musíme uvědomit, že pokud se člověk o své tělo chce dobře starat, jeho mantrou by měla být především vhodná vyvážená strava, která obsahuje co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. A v souhrnu výše jsme mohli vidět, že tato sladidla se přidávají nejvíce právě do vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Závěrem

Co pro svoje tělo můžeme v této oblasti udělat je minimálně to, že se postupně začneme učit odvykat sladké chuti, jelikož každý člověk je jedinečný a každý z nás může mít různé typy reakcí na umělá sladidla. Proto je nejlepší používat zdravý rozum a upřednostňovat pestrou stravu. K pití preferujme čistou vodu či neslazené čaje a na denní bázi si nedopřávejme litr coly light, či jiných ochucených vod. Pokud nám sladká chuť velmi chybí, čtěme složení potravin a hledejme přírodní alternativy, jako třeba stevii.


Zdroje

  1. https://www.who.int/news/item/14-07-2023-aspartame-hazard-and-risk-assessment-results-released
  2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23633524
  3. https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E960
Ladislava Dokoupilová, Ing.
Vystudovaná technoložka potravin se zaměřením na jakost a zdravotní nezávadnost.
E-mail: hellofithyve.com