Spousta lidí nosí chytré nebo sportovní hodinky nejen kvůli počítání kroků nebo měření srdečního tepu, ale i kvůli informaci, která je často nejvíc motivující: kolik kalorií jsem dnes spálil/a? Jenže – jak přesná tahle čísla vlastně jsou? Můžeš jim věřit, nebo jde spíš o orientační odhad?
V tomto článku se podíváme na to, jak hodinky kalorie počítají, co všechno do výpočtu vstupuje, proč se jednotlivé značky mohou lišit a jak z těchto dat vytěžit co nejvíc.
Co všechno ovlivňuje výpočet spálených kalorií?
Chytré hodinky neodhadují číslo „z ničeho“. Využívají komplexní algoritmy, které zohledňují:
Základní údaje uživatele – pohlaví, věk, výšku, váhu
Tepovou frekvenci – čím vyšší tep, tím vyšší energetický výdej
Typ a délku aktivity – běh, chůze, silový trénink, jízda na kole atd.
VO₂ max nebo fitness úroveň – u pokročilejších modelů
Variabilitu srdečního tepu (HRV) – pro přesnější vyhodnocení zátěže
Tyto faktory jsou následně zpracovány výpočetním modelem, který se snaží co nejpřesněji odhadnout celkový energetický výdej, tedy nejen bazální metabolismus (BMR), ale i energii spálenou během aktivity 1.
Jaké technologie hodinky používají?
1. Snímač srdečního tepu
Většina hodinek využívá optický snímač (PPG) na zápěstí, který pomocí světla měří změny v prokrvení kůže. Z toho určuje aktuální srdeční frekvenci, která je hlavním ukazatelem intenzity zátěže. Pokročilejší modely umožňují také napojení na hrudní pás, který měří tep elektrody přímo ze srdce – to je přesnější, zejména při náročnějších nebo intervalových trénincích 2.
2. Aklcelerometr + GPS
Pohybová čidla (akcelerometr, gyroskop) zaznamenávají pohyb a rychlost. Pokud máš GPS, data o trase, tempu a převýšení ještě více zpřesňují výpočet – např. běh do kopce spálí víc kalorií než běh po rovině.
3. Metabolické rovnice
Na základě dat výše hodinky používají různé rovnice – např. Harris-Benedictova rovnice pro bazální metabolismus, nebo komplexní modely jako Firstbeat Analytics, který využívá například značka Garmin. Tyto modely propojují data o tepu, tréninkové intenzitě a fyziologii uživatele 3.
Můžu údajům z hodinek věřit?
Záleží na značce, modelu a typu aktivity. Například klidné kardio (běh, rychlá chůze) bývá hodinkami měřeno poměrně přesně – s odchylkou cca ±5–10 % oproti laboratorní realitě. U silového tréninku nebo aktivit s proměnlivou intenzitou (HIIT, kruháč) bývá odchylka větší – často až ±20 %.
Významně záleží i na kvalitě a umístění snímače. Zápěstní měření může být ovlivněno potem, chladem nebo volným řemínkem. Pokud chceš přesnost, ideální je doplnit hodinky o hrudní pás 2.
Proč se liší kalorie mezi značkami?
Každá značka (Garmin, Polar, Apple, Fitbit…) používá vlastní výpočetní algoritmy a různé přístupy k měření. Někdo více spoléhá na GPS, jiný na VO₂ max nebo zátěžové indexy. To znamená, že dva různé modely ti mohou za stejnou aktivitu ukázat jiný výdej kalorií – a přitom se obě čísla mohou považovat za správná v rámci svého výpočetního systému.
Co znamená „aktivní“ vs. „celkový“ výdej kalorií?
Celkový výdej (Total calories) = kalorie spálené za celý den (včetně spánku, sezení, chůze, tréninku)
Aktivní výdej (Active calories) = jen ty kalorie, které spálíš nad rámec běžného života – např. při cvičení
Při plánování hubnutí nebo nastavování energetického příjmu je dobré vědět, zda pracuješ s celkovým nebo aktivním výdejem 1.
Jak z údajů vytěžit co nejvíc?
Měj správně nastavené osobní údaje – věk, váha, pohlaví, výška
U silových tréninků nepřeceňuj čísla – ber je orientačně
Při běhu používej GPS + hrudní pás (pokud máš)
Sleduj hlavně dlouhodobý trend, ne jednu konkrétní cifru
Kalorie nejsou všechno – sleduj i tep, VO₂ max, HRV a regeneraci
Závěr
Sportovní hodinky ti nedají absolutní pravdu, ale nabídnou velmi dobrý odhad. Čím kvalitnější model a lepší vstupní data, tím lepší přesnost. Největší síla těchto údajů není v jednom čísle, ale v dlouhodobém sledování trendů. Pokud se chceš zlepšovat ve výkonu, hubnutí nebo optimalizaci tréninku, jsou hodinky skvělý pomocník – když víš, jak s nimi zacházet.